Pro matky, které jsou OSVČ a chtějí čerpat peněžitou pomoc v mateřství, to znamená, že už nesmí osobně vykonávat podnikatelskou činnost, ze které předtím platily zdravotní pojištění. Právě z něj totiž plyne na pomoc v mateřství nárok. Stát rovněž platí zálohy na zdravotní pojištění tomu, kdo pobírá rodičovský příspěvek. Děje se tak bez ohledu na to, zda je rodičovský příspěvek poskytován po dobu dvou, tří či čtyř let.
O začátku čerpání peněžité pomoci v mateřství musí OSVČ vždy informovat svoji zdravotní pojišťovnu a to nejpozději do osmi dnů. Zároveň s podáním žádosti o pomoc v mateřství pak informuje také okresní správu sociálního zabezpečení. Povinnost platit měsíční zálohy na zdravotní pojištění ale odpadá až ve chvíli, kdy zdravotní pojišťovně současně oznámí přerušení živnosti.
Pokud matka podnikatelka začíná pobírat pomoc v mateřství, ale živnost nepřeruší, může přejít alespoň do výhodnějšího režimu záloh. To znamená, že v období, kdy má po celý měsíc nárok na platbu pojistného státem, pro ni neplatí minimální vyměřovací základ a zálohy na zdravotní pojištění se určují ze skutečně dosažených příjmů v předchozím roce.
Minimální vyměřovací základ neplatí ani v případě, kdy „matka celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku.“ Tuto podmínku splňuje i tehdy, když dítě dochází do jeslí nebo do školky a délka jeho pobytu tam nepřevyšuje čtyři hodiny denně.
U zaměstnanců je vše podstatně jednodušší. Zaměstnavatel za ně hlásí všechny změny okresní správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. Pojistné pak hradí stát i za dobu, kdy byla matka na mateřské dovolené a matka či otec na rodičovské dovolené.
« zpět na přehled novinek