Služby v cestovním ruchu podléhají buď běžnému nebo zvláštnímu režimu zdanění. O tom, do kterého režimu daná služba spadá, rozhodují následující kritéria, která rozdělují osoby povinné k dani na ty, které:
Stane-li se osoba poskytující služby cestovního ruchu vytvořené vlastní činností plátcem, uplatňuje daň na výstupu z celkové přijaté úplaty, kterou obdržela nebo má obdržet za poskytnutou službu. Uplatňuje se tedy běžný režim zdanění.
Zvláštní režim se vztahuje na osoby povinné k dani, které jednají se zákazníkem vlastním jménem a k uskutečnění cestovní služby využívají zboží a služby cestovního ruchu dodané a poskytnuté jinými osobami povinnými k dani. Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, která je plátcem a poskytovatelem cestovní služby, uplatňuje v rámci zvláštního režimu daň pouze z přirážky a zároveň nemá nárok na odpočet daně z nakoupených služeb a zboží souvisejících s poskytnutím cestovní služby.
Pokud jde o kombinaci služeb podléhajících běžnému a zvláštnímu režimu, potom je třeba tato plnění rozlišit. U plnění, která mají být zahrnuta do cestovní služby podléhající zvláštnímu režimu, se odvádí daň pouze z přirážky a zbytek se daní běžným režimem.
Osoby povinné k dani, které zajišťují cestovní služby jménem a na účet jiné osoby, uplatňují DPH pouze ze služby zajištění, tzn. obvykle z provize. Na danou provizi se uplatňuje běžný režim zdanění.
« zpět na přehled novinek