Daň z nabytí nemovitosti se vztahuje nejen na koupi pozemku, bytu či domu, ale také na směnu nemovitostí. Jedinou výjimkou, kde je nemovitost osvobozena od daně z nabytí, je koupě zcela nového domu či bytu přímo od developera. K nákupu však musí dojít do pěti let od dokončení stavby. Tato výjimka se ale netýká bytů, které jsou součástí rodinných domů.
Až do podzimu roku 2016 se na platbě daně z nabytí nemovitosti mohl prodávající s kupujícím dohodnout. Od listopadu 2016 je však daň z nabytí nemovitostí vždy povinen zaplatit nabyvatel. „Přenesení daňové povinnosti na nabyvatele je logickým a praktickým řešením, které plátce motivuje k úhradě daně. Následné vymáhání by totiž mohlo exekučně postihnout získanou nemovitost,“ komentuje Miroslav Till ze společnosti TILL CONSULT vyvíjející ekonomický software Duna. V minulosti se totiž stávalo, že prodejce nesplnil svou daňovou povinnost a daň z nabytí nemovitosti neuhradil.
Daňové přiznání se podává ve lhůtě tří měsíců od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Přiznání je nutné podat vždy finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází. Pokud nemovitost kupují manželé v rámci společného jmění, lze podat jen jedno daňové přiznání.
Daň z nabytí nemovitosti činí 4 % z ceny nemovitosti. V praxi se vychází z uvedené kupní ceny. Finančnímu úřadu proto není nutné dokládat znalecký posudek o hodnotě nemovitosti. Procesní systém ale myslí i na případy výrazného podhodnocení kupní ceny. Pro tyto případy finanční úřad vždy porovnává uvedenou cenu s metodickými tabulkami a zjišťuje srovnávací daňovou hodnotu. Přitom daň vždy vypočte z částky, která je vyšší.
Pro platbu daně z nabytí nemovitostí si plátce v daňovém formuláři sám vyčíslí zálohu na dani ve výši 4 % z kupní ceny nemovitosti. Jestliže se tato záloha bude lišit od částky vyměřené finančním úřadem, vystaví finanční úřad platební výměr pro doplacení zbylé částky.
« zpět na přehled novinek