Základní myšlenkou této daně, které se říká také „winndfall tax“, je cílit na obory nebo společnosti, které zaznamenaly mimořádný zisk z důvodu neočekávaných přírodních či společenských událostí, jako je například pandemie, válka nebo přírodní katastrofa.
Peníze získané zdaněním by měly sloužit na pokrytí mimořádných výdajů státu a pomoct řešit situaci s nárůstem cen energií.
Ve hře jsou tři sektory, o kterých vláda uvažuje. Jde o bankovnictví, energetiku a sektor výroby a distribuce pohonných hmot. Třetí jmenovaný sektor je nejvíce spekulativní, protože by mohlo dojít k přenesení zdanění na koncové zákazníky a po masivním zdražování pohonných hmot je tak zatížit ještě víc.
V případě schválení by se daň týkala desítky gigantů v daných oborech. Co se sektoru pohonných hmot týče, měla by být daň zaměřená spíš na rafinerie než na čepací stanice. Jak již však bylo řečeno, rozhodnutí ohledně tohoto sektoru je nejvíce spekulativní, protože jej čekají investice do inovací v řádech miliard korun a přizpůsobení se novým podmínkám na trhu, které zahrnují i reakci na odklon od ruské ropy. Pokud by velcí hráči v odvětví omezili investice na úkor daňové zátěže, bylo by to z dlouhodobého hlediska kontraproduktivní.
Oproti tomu u bankovního a energetického sektoru je schválení mnohem pravděpodobnější. Banky nyní těží z rostoucích úrokových sazeb a energetické firmy zase ze zvyšování cen energií. Oba tyto sektory zaznamenaly v první půlce roku nezanedbatelný nárůst zisků.
Výsledek rozhodovacího procesu se zatím nedá předpovídat. Situace bude jasnější po jednání Národní ekonomické rady vlády, které proběhne v příštím týdnu.
« zpět na přehled novinek