V prvé řadě česká účetní legislativa nezná pojem grant. Přestože granty jsou běžně užívanou formou finanční podpory. Pro správné chápání je potřeba rozlišit dva hlavní aspekty, kterým je zdroj financí.
Pokud finanční prostředky plynou od státu, samosprávných celků v podobě krajů, měst či obcí a dalších institucí, pak se tyto podmíněné finanční prostředky či granty účtují jako dotace. Jestliže ale finance pochází od soukromých právnických či fyzických osob, typicky se jedná o firemní granty, pak se tyto finanční prostředky účtují jako dary.
V obecné rovině jsou dotace podmíněny vynaložením finančních prostředků za konkrétním účelem. Pokud podmínky dotace nebudou dodrženy, nebo nebudou využity, je nutné finanční prostředky vrátit.
Z toho vyplývá také způsob účtování a celkový pohled na obdržené finance. A tady se naráží na rozpory. Například investiční dotace účtují zcela jinak neziskové organizace a jinak podnikatelé. Přitom oba druhy subjektů se řídí stejným zákonem o účetnictví. Například několik předpisů nařizuje účtovat nespotřebovanou část dotace jako součást vlastního jmění firmy. Z účetního hlediska se ale jedná o závazek dotaci spotřebovat.
K nejčastějším chybám nepatří faktické účtování, ale nesprávně vynaložený náklad, který nesplňuje podmínky dotace. Dalším zdrojem chyb při účtování dotací jsou nesprávně vyplněné či vedené účetní doklady. Přidělené dotace mohou být také kráceny o 5 až 10 % v případě, že poskytnuté finance nejsou v účetnictví vedeny podle platné legislativy. Tím může být nejen chybně vedené účetnictví, ale také neuložená závěrka ve sbírce listin.
« zpět na přehled novinek